Výkonné repasované herní počítače

Práce na sadu

Probouzím se v kempu McKee memorial reserve, který se nachází na severním pobřeží Jižního ostrova nedaleko města Neslon a jedu dál směrem k Tasmánskýmu národnímu parku hledat práci a na nějaký random výlet. 

Osudové setkání

Po cestě zjišťuju, že je všude spoustu sadů, tak se tam spontáně zastavuju a ptám, jestli někoho nehledají na práci s nástupem okamžitě. Druhý den mám v plánu obepsat všechny farmy mailem, ale osobní kontakt se tu prý vyplatí nejvíc. 

Chvíli jezdím a zatím neúspěšně hledám uplatnění. Už mě to přestává bavit. Přeci celej den nestrávím touhle otravou! Rozhodla jsem se porto zajet načerpat energii na nějaký pěkný místo. Vybrala jsem si vyhlídku na Little Kaiteriteri beach, ale ta byla ale z důvodu nějaké přestavby zavřená. Tak jsem sjela dolů k pláži trochu se pokochat a projít po rozpáleným písku. 

Když přijíždím na parkoviště, vidím dodávku s nálapkama Represent (česká skatová značka), takže očekávám Čechy na palubě. Parkuju vedle nich, když v tom najednou přicházejí k autu. Navazuju kontakt. Né že bych český setkání zrovna nějak vyhledávala, ale vypadali, že surfujou a mě zajímalo, jestli jsou tu nějaký spoty. 

Top! Docela jsem se zapovídali. Spotů na dobrej surfing tu sice moc není, na to je lepší West Coat a okolí Westportu, který jsem už projela. Za to jsem si ale konečně pořídila skate, který už asi 14 dní sháním. Tahle partička totiž už brzy odlítala domů a tak se zbavovali věcí. Stál mě 50 dolarů a ještě jsem k němu nafásla starý smradlavý boty, abych mohla jít rovnou jezdit.

Jako bonus jsem ještě dostala tři teleofnní čísla na farmy v okolí. Hned jsem všechny obepsala a za hodinu mi přišla odpověď s nabídkou práce. Okamžitě jsem navrhla schůzku a mezi tím šla podniknout další výlety.

Little Kaiteriteri beach

Nejprve se jdu podívat na vyhlídku little Kaiteriteri, která byla namísto té mé původní plánované vlevo od pláže. Přecházela přes menší útes na druhou stranu, kde se napojovala k větší další více zalidněné pláži Kaiteriteri. To byla taková ta krásná koupací pláž, kam se lidi chodí povalovat. Písek, žádný velký vlny a pohodička. Krásný místo, ale sami tu nebudete.

Apple split beach

Odsud jsem jela ještě kousíček dál na mini procházečku (15min) na pláž k známé, pro kajaky oblíbené pláži, Apple split beach. Je populární díky neobvyklé kulaté skále rozpůlene uprostřed, která vypadá jako rozkrojené jablko, odkud pochází její název. 

Vzhledem k tomu, že na plážičku se musí chvíli jít, není zdaleka tak plná lidí a je moc příjemná na relax. K jablku se dá doplavat a vylézt k němu. Já ale zůstala na pláži. Přichází mi totiž smska, že mám za necelou hodinu pracovní schůzku na sadu. A tak nemám času na zbyt a mažu zase k autu.

 

Pracovní schůzka

Letím tam a hned dostávám práci s nástupem od pondělí, teda od zítra. Takže je to tady - moje nová pracovní zkušenost bude na jablečným sadu!​

Pracovní schůzka

Vracím se zpátky do Motueky, nejbližšího městečka v okolí, kde se pokusím ulovit nějaký pěkný místo na přespání. Nedá mi to a musím ještě rychle vyzkoušet novýho skejta v místním skate parku. 

Skejtparky tady mají fakt v každým mini městěčku, což jsem teda vůbec nečekala, ale byl to vlastně důvod, proč jsme si tu chtěla stejta pořídit. Chvilku jsem pojezdila a jela se poohlídnout po nějakým skrytým místečku po okolí.

Musím říct, že těch míst na tajný spaní se tu oproti jinejm lokalitám dalo najít miliarda, hlavně když vyčkáte do noci. Po desátý hodině zhasnou spoustu lamp, a pak se dá zaparkovat téměř kdekoliv. Pokud ráno brzo vstanete, odjedete a nebudete dělat nějaký rozruch, tak na pohodu. Já se nakonec rozhodla přespat přímo u skateparku. 

Fail: Předtím jsem si ale ještě odjela zavolat na wifinu s Tomem. Nějakým nedopatřením jsem ale během hovoru vypla motor, ale nechala běžet světla, a protože jsme telefonovali tak dlouho, že už zhasnuli i pouliční lampy, rozhodla jsem se, že je na čase jít spát. Ukončila jsem proto hovor a chtěla si to namířit směrem na vytipovaný místo na spaní. Co čert nechtěl, vybila se mi v autě baterie. Nikde nikdo, tma jako v pytli, lampy zhasnutý a já mám být ráno na sedmou na sadu, kam musím dojet autem. Paráda. Přichází test mého chlapského já. Mám v autě zdroj, takže beru čelovku, otvírám kapotu auta a snažím se nastartovat přes baterii. Když jsem si auto kupovala, ptala jsem se v rodině, jak se to dělá, ale reálně jsem to ještě nezkoušela, tak pojďme na to... Woalah! Startuju na poprvé. Moje echo trochu povyrostlo, srdíčko zaplesalo a já si oddychla, že nepřijdu první den do práce pozdě. 

Teď už je opravdu na čase jet na kutě. Ráno vstávačka a první den do nové práce.

Práce na jablečném sadu

Je 6 ráno a já se probouzím na tajném spotu na přespání. Rychle čistím zuby a vydávám se na svůj první pracovní den na jablečnou farmu do Riwaky (Asi 10 km od Motueky). 

Před nástupem do práce jsem musela předložit pas, víza a do smlouvy vyplnit IRD číslo (daňové číslo a číslo účtu). Ráno odevzdávám smlouvu a nastupuju do práce. Farma se jmenuje James and sons a najdete jí v Brooklyn Valley v Riwace

Pracovní tým

Deril - můj šéf, mě odváží na čtyřkolce ke skupince čtyř holek. 3 Češky a 1 Francouzka. Hned se ptám, jestli se mezi s sebou občas baví anglicky, abych mohla dál pracovat na zlepšování jazyka, ale bohužel jsem neuspěla. Je tu alespoň Francouzka Jane, tak se pokusím bavit s ní. Po prvním rozhovoru ale zjišťuju, že si někde na hiku udělala něco s kolenem a za 2 dny skončila. V sadu tedy zůstává české holčičí getho. 

Zuzka, která mi práci dohodila přes kamarády, které jsem potkala na pláži, Ráďa a Markéta. Všechny cestují samy, všem je mezi 27-30 a všechny jsou fajn, takže atmosféra tu bude dobrá, jen škoda tý angliny. Bohužel si ale takhle před Vánocema nemůžu moc vybírat, protože v sadech většinou spíš na svátky vyhazují než nabírají, aby nemuseli nikomu vyplácet dny volna o svátcích, takže jsem ráda, že jsem něco sehnala.

Náplň práce

Je začátek prosince, jablka jsou zatím ve fázi růstu. Nemůžeme proto ujídat, což je negativum, na druhou stranu je skvělý, že když nemusíme sbírat, nemusíme tahat těžkou váhu jablek a práce je proto jednodušší. 

A co teda děláme? Naše pracovní náplň se nazývá protrhávání.  Co to vlastně znamená? Každá jabloň plodí velké množství jablek, která kvůli nedostatku místa nemohou dorůstat větší velikosti. Naší prací je proto protrhávat trsy s jablky tak, aby každá mělo místo pro růst. Všechna malá, ošklivá, poškozená nebo přebytečná jablka otrháváme a hážeme na zem. Stromy jsou vysoké, takže pracujeme hodně s žebříkem, po kterém celý den lezeme nahoru a dolů. Je to takový přírodní pracovní fitko. Naštěstí se jedná o lehký hliníkový štafle, který moc neváží, ale za den se s nimi člověk celkem nadře.

Průběh práce

Každá z nás nafasuje svoji řadu stromů, kterou protrhává nejdříve z jedné strany a potom všechny z druhé strany. Nahoře, dole, na stranách, prostě všude. Celý den se tedy skládá z

  • Postavit žebřík - nahoru - protrhat - dolů
  • Posunout žebřík - nahoru - protrhat - dolů
  • Posunout žebřík - protrhat dole a na stranách
  • Přesunout k dalšímu stromu a tak pořád dokola.
Pracujeme tu za hodinovou mzdu, takže kolik stromů uděláme za hodinu nehraje roli, ale Deril si nás samozřejmě čas od času jezdí kontrolovat, aby viděl, že se práce posouvá. Jinak nám dává ale hodně osobního prostoru. Nestojí nad námi a nekontroluje nás 24/7 jako je to zvykem na jiných větších sadech, kde je ke každému pracovnímu týmu přiřazen ještě supervizor, který jen stojí, kontorluje a "šikanuje" :-). 
 
Máme tady proto super pohodu. 
 
Při práci můžeme poslouchat hudbu nebo si povídat. Nastahovala jsem si proto do telefonu spoustu audio knih, který při práci poslouchám, což mi dost pomáhá přežít takhle monotóní práci. S holkama je navíc legrace, takže i když je práce vopruz, což prostě je, s tím se počítalo, je to tu fajn.
Na jiných sadech můžete taky dostávat peníze za odpracovaný strom nebo protrhanou řadu. To si pak nechcete ani dojít na záchod, abyste neztráceli čas. Dá se tím občas třeba lépe vydělat, my si to ale jednou jen tak na čas vyzkoušely a zjistily jsme, že bychom se na nijak zvlášť větší peníze nedostaly, jen bysme se sedřely z kůže. Byly jsme proto spokojené za nastavené podmínky.

Pracovní doba a plat

 

Normální pracovní doba je 8 hodin denně (od 8-16:30) 5 dní v týdnu. Deril je ale super šéf, který nám cekem dost věří a dává nám možnost větší volby (možnost vydělat si více peněz). Chodíme do práce už od sedmi a pracujeme tak 9 hodin denně. A když se nám chce, můžeme i déle a můžeme i v sobotu. Do ničeho nás ale netlačí, nestojí nad náma a nekouká nám celou dobu pod prsty, který jablko utrheneme, jen kolem nás párkrát denně projede na čtyřkolce, aby okouknul, jak se práce posunula a jestli neležíme někde pod stromem a neflákáme se. 

Pracujeme za minimální hodinovou mzdu, což je 15,75 dolaru (rok 2017, mínus daně= něco málo přes 14 dolarů čistého). A za den máme nárok na dvě placené desetiminutové pauzy (ty trávíme na sadu pod stromem se svačinou v ruce) a jednu 30minutovou, při které odcházíme do místní kuchyňky, kde si v mikrovlnce můžeme ohřát oběd a sníst si ho normálně u stolu, což je fajn. Půl hodina na oběd je ale neplacená. Vzhledem k velikosti sadu nám cesta zabere celkem dost času, takže když jsme hodně daleko, na kuchyňku se vykašleme a jíme přímo na sadu.

fotka

Ubytování

Ještě nemám bydlení, takže jedu po práci zpátky do Motueky, poptat se v infocentru a pročíst nástěnky v obchodech, kde se často nabízí sdílené byty apod. Nejlevnější varianta sdíleného bydlení, kterou jsem našla byla za 120 dolarů na týden. Ale já mám v plánu poptat se ještě holek na sadu a taky Derila, jestli není možné bydlet v autě přímo na sadech.

Ráďa přišla s nabídkou bydlení u ní v pokoji za 90 dolarů týdně (se zahradou a wifi) a Deril s bydlením za 70 dolarů týdně (s ničím, ale přímo na sadu). Markéta má stejný problém jako já, chce bydlet v autě a nepotřebuje platit za postel. Pokoušíme se teda ještě zvyklat Derila, jestli by nebylo možné pro nás vymyslet cenu jen za používání sprchy a záchodu. Moc se na to netvářil, ale nakonec nás po práci vyzvedl a ukázal nám, co vymyslel. 

Starej rozpadlej / strašidelnej dům - jeho místnosti byly fakt v příšerným stavu (ty jsme nepotřebovaly), ale měl kuchyňku s lednicí, zásuvkou, troubou a sporákem a dokonce i pračkou. Záchod byl venku a koupelna dost hrozná, ale pro nás království. Možnost kdykoliv si vyprat, používat tekoucí vodu, používat ledničku a dokonce si vařit jinak než na kempingovým vařiči. A cena? 40 dolarů týdně. Tradáá, hurá, sjednáno. Máme vyhráno!

Stěhování

Já se teda po prvním pracovním dni místo odpočinku věnovala drhnutí nechutně špinavé lednice, sporáku a kuchyně. Na co mi vystačily síly po náročný šichtě, to jsem vložila ještě do úklidu koupelny, abych se mohla alespoň vysprchovat. 

Tohle ubytování je skvělý, sice strašidelný, ale skvělý - nemusím vstávat brzo ráno, abych dojížděla do práce, ušetřím za benzín a ještě mám parádní cenu za ubytování. 

Druhý den ráno, ale přichází Deril, že na sad přijíždí skupina Francouzů, a že se budu stěhovat. Tam prý budou bydlet oni. Fuuuu, takže já celej večer pígluju bejvák pro někoho jinýho? Achjo. 

Ale nakonec to byla výhra. Dostala jsem hezčí a mnohem míň strašidlený místo s hezčí koupelnou. Byla to jenom buňka s kuchyní a koupelnou. Přesně to, co jsme potřebovala a cena stejná. Francouzi mě tak nakonec přilepšili a ještě jsem si říkala, že budu mít třeba příležitost konečně mluvit anglicky. Ale bohužel práci dost silně nezvládli. Připadala jim příliš náročná a po dvou dnech byly zase v čudu. Mě už ale zůstalo lepší bydlo :-). 

Zatím tu bydlím sama, ale Markét by se ke mně měla stěhovat za nedlouho.

Kam po práci

Asi 10 km odsud je pláž Kaiteriteri, kam se dá po práci zajet. Byla jsem tam ale po šichtě jen jednou, protože jsem většinou dost unavená, takže si v klidu uvařím večeři a jídlo na další den k obědu nebo zajedu nakoupit jídlo do města a zaskypovat si s Tomem na free wifi, která se dá chytit dobře v Motuece u Countdownu. 

Ve dnech volna jsme samozřejmě doma sedět nezůstaly a věnovaly s holkama veškerej čas cestovačce po okolí. Co jsme podnikaly?

  • Kajaky v Abel Tasmanu
  • Poslední úsek Abel Tasman coastal tracku
  • Výlet na sever Jižáku - Farewell split a okolí
  • Výšlap na Mt. Arthur
  • Queens Charlotte track
O těchto výletech se dočtete v budoucích samostatných článcích, které si jistě zaslouží!

Nový sad

Začal mi druhý pracovní týden a my se přesouváme do jinýho sadu naproti. Máme jiný jablka, jiný stromy, takže i jiný postupy a hlavně, nemáme žebříky, ale vysokozdvižnou plošinu, kterou si samy ovládáme. To je super, protože za 1. mě to baví řídit a za 2. se nemusíme tahat s žebříkama (takže každodenní fitness centrum v podobě špláhání na žebřík a dolů je tutam a my si můžeme zase vesele tloustnout z našich svačinovejch dezertů). 

 

Doprava na sad

Sad máme teď přes ulici, ale dostat se až k řadě, kterou máme protrhávat může chvíli trvat a třeba cesta do kuchyně a zpět by nám zabrala celou polední pauzu. Dostali jsme proto od Derila k dispozici farmářskou káru, kterou na sad jezdíme. Je zlatej, a my máme zase o zábavu navíc.

Pracovní atmosféra

Pořád nám svítí slunko jako blázen. Všichni na Zélandu jsou v údivu, jaký je tu léto. Dokonce jsem zaslechla, že je tu v průměru o 5 stupňů tepleji, než normálně, což je celkem šleha. Navíc jsme v nejteplejším místě, kde takřka vůbec neprší. A tak se mažeme krémama jako divý a dřeme a černáme. 

Na sad nám přišla nová „posila“ Rick z Holandska. Má to s náma docela těžký. Mezi samejma holkama a ještě k tomu Češkama. Navíc nemá úplně nejlepší angličtinu, chce s náma jezdit na vejlety, ale nemá ani auto, ani stan, takže má prozatím celkem smůlu, protože každá z nás jsme tak trochu samostatná jednotka, a i když plánujeme výlety dohromady víme, že kdykoliv se bude kolukoliv chtít, může se trhnout, a tak je Rick pro nás na cestování bohužel břímě. 

Každopádně pracovní tým a celkovou atmodféru tady si nemůžu vynachválit. Všichni jsou tu hrozně fajn. Za tolik hodin v práci se člověk dost rychle sblíží a dozví se o lidech, který nedávno ještě neznal ty nejtajnější příběhy ze života. 

A nejen pracovní tým, ale i náš šéf je hodně v pohodě, a to se cení! Práci tady můžu jendoznačně doporučit. Výplata chodí v pořádku a včas, nikdo tu na vás neřve ani nad vámi nestojí.

Svátky

Tenhle týden nepracujeme v sobotu, protože jsou vánoční svátky a Deril chce mít taky chvíli klidu. Takže nás čekají 4 dny volna (sobota, neděle 24.12. a pondělí 25.12. místní vánoce a 26.12. Boxing day- svátek). A tohle je ten důvod, proč se před svátky propouští. Dolárky budou cinkat, i když se budeme povalovat někde na pláži.

Čas popojet

Po Vánocích mě čeká ještě trocha práce a potom nashledanou. Na začátku ledna totiž odlítám na výlet do Austrálie, kde se mám potkat s Tomem, a pak mám v plánu se už přesunout na Severní ostrov. Takže je čas pomalu zvednout kotvy, abych stihla ještě vidět nějaký parády ze zbytku Jižáku. Je to trochu škoda, protože kdybych vydržela, dostala bych zase zaplaceno za svátky (Silvestr), ale pak bych hned skončila a to mi přišlo vzhledem k férovosti našeho zaměstnavatele nepěkný gesto a tak jsem dala přednost charakteru před penězi a ukončila práci slušně, předem.

S holkama jsem si dala poslední společnej vejlet, třídenní Queens Charlotte track, a pak už vyrazila dál zase vlastní cestou. 

Bylo to s vámi fajn holky! Díky, čau!

Líbil se Vám tento článek?
Zimní střediska Zimní střediska Sázení stromů Sázení stromů

Diskuze

Bloguj o Novém Zélandu na VisitKiwi.cz!

Zaregistruj se a začni psát ještě dnes.

Podobné články

Christchurch a okolí
Christchurch a okolí

Na pár dní do města kultury a umění.

07.11.2018 garryson
Z Motueky do Pictonu
Z Motueky do Pictonu

Končím v práci na sadu a odjíždím směrem do Pictnu. Mrkněte na tipy, kde se cestou zastavit.

30.10.2018 garryson
Farewell spit
Farewell spit

Výlet do okolí nejsevernější části Jižního ostrova- slaná voda, lachtani i zelené kopce.

22.10.2018 garryson
Abel Tasman - Coastal walk
Abel Tasman - Coastal walk

Jednodenní výlet na poslední část Abel Tasman Coastal tracku - loop z Wharanui.

15.10.2018 garryson
Abel Tasman - kajaky
Abel Tasman - kajaky

Výlet s holkama ze sadů na kajaky do Abel Tasmanu, jednoho z nejkrásnějších míst Nového Zélandu.

09.10.2018 garryson
Arthur's Pass
Arthur's Pass

Nádherné výhledy i setkání s papouškem Kea na vrcholku Avalanche Peak.

20.09.2018 garryson
Práce Au-Pair
Práce Au-Pair

Mé první měsíce na Novém Zélandu s Kiwi rodinou.

19.07.2018 garryson

Nejnovější články

Boxing day
Boxing day

Kdy a jak se na Novém Zélandu slaví Boxing day.

19.12.2018 garryson
Pravidla setkání s přírodou
Pravidla setkání s přírodou

Jak se chovat při setkání s místní faunou, co si můžete dovolit a čemu se napak v rámci bezpečnosti obou stan vyhnout.

19.12.2018 garryson
Vánoce na Novém Zélandu
Vánoce na Novém Zélandu

Novozélanské vánoční zvyky a tradice.

19.12.2018 garryson
Austrálie - Blue Mountains
Austrálie - Blue Mountains

Dost bylo pláže. Hurá za vodopády a zelenými vrcholky hor - jen kousek od Sydney.

17.12.2018 garryson
New Plymouth
New Plymouth

Co na vás čeká při návštěvě města New Plymouth.

12.12.2018 garryson
1. Herní PC s procesorem i5

Herní PC s procesorem i5 Cena na dotaz

2. Herní PC s procesorem i7

Herní PC s procesorem i7 Cena na dotaz